eng
Na tuto výstavu jsme se vydali oslabeni o jednoho člena naší výstavní sestavy,
Cesta byla dlouhá a tentokrát i nějaká (alespoň pro mě) nekonečná. Možná k tomu přispělo ranní vstávání, při kterém nám posunutí času na letní ubralo další hodinu spánku. O to víc jsem si přála, abychom nejeli zbytečně.
Těšili jsme se do Nitry, protože po delší době jsme tam zase měli možnost potkat se s našimi slovenskými přáteli a jejich psy Cupressusem Bistkupstwo a s jeho tatínkem Amurem. Wolfi byla cestou absolutně klidná a možná se to přeneslo na mě, navíc mě potěšil velký kruh s koberci položenými po obvodě, tak jsme si mohli bezpečně zkoušet běhání před posouzením. Čekání jsme si vyplnili povídáním s přáteli a taky focením jejich i našich psů. Barzoje posuzoval maďarský rozhodčí pan Erdés Lászlo. Ve třídě otevřené, do které byl ještě přihlášený i náš Egonek, se sešlo šest přítomných psů. Tedy konkurence obrovská. Cupressus obstál výborně a obsadil druhé místo a dostal titul Res CAC. Stále jsem se nemohla zbavit myšlenky a současně i otázky, jak by asi dopadl náš Egonek, kdyby tam byl s námi, U fen ve třídě otevřené měla Wolfi jednu konkurentku - z Maďarska; přestože sama vystavujíc jsem neměla moc možnost si ji důkladně prohlédnout, myslím si, že to byla pěkná fena a o to víc mě potěšilo, že Wolfi obsadila první místo. Podle slov posuzovatele rozhodl pohyb, který byl u Wolfi uvolněnější a také její lepší přední postoj.
Specialitou národních výstav v Nitře je závěrečná soutěž v plemeni, ve které se neurčuje nejlepší fena/pes, ale přímo se ze všech psů oceněných CAC a CAJC vybere vítěz plemene BOB. Tohle jsme zažili už v roce 2003, kdy na této výstavě vyhrál BOB náš Avar. Přesto mě zase překvapilo, že nebyli určeni nejlepší fena a pes (Národní vítěz). Do kruhu tedy nastoupilo 10 vítězných barzojů, ze kterých byli postupně někteří vyřazováni, až nás zůstalo v kruhu 5 - tři psi, Wolfi a fena ze třídy šampionů. Z této sestavy byl pak vybrán BOB - pes ze třídy šampionů.
Odjížděli jsme velmi spokojeni s barevnou medailí a v krásném slunečném dni nás napadlo navštívit na zpáteční cestě naše přátele, u kterých teď žije naše Eccellenza. Přivítání bylo jako vždy vřelé - a to jak lidské, tak psí. Wolfi se konečně mohla po dlouhé cestě proběhnout s ostatními na zahradě a setkala se i se svou dávnou přítelkyní Ecce. Nevím, jestli společně zavzpomínaly i na to, jak před rokem a půl spolu brázdily v Náměšti dýňové pole.
Ve stejném čase, kdy my jsme bojovali ve výstavním kruhu, také bratr Cupressuse, náš Cashmere, bojoval - na coursingovém poli v Kralupech nad Vltavou. Z celkového počtu 5 zůčastněných barzojů se umístil v tomto bodovacím coursingu na prvním místě. Gratulujeme!
Závěrem nabízím několik fotografií z výstavy a naší cesty:
http://bistkupstwo.rajce.idnes.cz/Nitracanis/
Ludmila Zapletalová 4.4.2008